Bod zlomu? Warrior Diet!

V tomto článku bych vás rád seznámil se svými začátky v oblasti zdravého životního stylu. Zjistíte co mě vedlo k tak radikální změně. Kde jsem čerpal první informace a poznatky. A něco málo o Warrior Diet. Jak jsem postupně dostával z hlavy všechny ty mýty o "zdravém" stravování a spoustu dalších informací.

V minulosti měl můj životní styl daleko k dokonalosti. Spíše bychom mohli říci, že jsem na tom byl přesně naopak. Jedl jsem co mě napadlo. Při nákupu potravin jsem se soustředil především na nízkou cenu a aby příprava nezabrala moc času. Jedl jsem těžce nezdravou stravu. Sladkosti, smažené potraviny, spousta pečiva. Když jsem chtěl zahnat  žízeň dal jsem si Kofolu, Colu či ochucenou minerálku. Zdravý pitný režim pro mě představoval konzumaci různých kupovaných džusů a ovocných nápojů (neplést s fresh džusy). Nehledě na vysokou konzumaci piva a ostatních alkoholických nápojů. Jediné pozitivní bylo snad to že jsem alespoň nekouřil. Ve zkratce - děs a hrůza. 

Tak takovýmhle jídlům už se snažím vyhnout

Jak jsem dospíval, tak to nevyhnutelně spělo k něčemu špatnému. Jednou musel přijít okamžik, kdy jsem byl sám znechucen z odrazu vlastní polonahé postavy v zrcadle. Pokud bych včas nezakročil, tak by ze mě jistě brzy byl ukázkový příklad občana naší malé země ve středu Evropy. Člověk co do sebe hází každý večer jedno točené za druhým a k jídlu si dává vepřo-knedlo-zelo. Za vrchol kvalitní stravy si představuje těstoviny či klasické Müsli, které koupíte v každém druhém supermarketu v koutku "zdravé" výživy.

Dalo by se říct, že tohle byl začátek mé cesty za lepším a zdravějším životním stylem. Ten moment kdy člověk překoná takovou tu hranici letargie a odhodlá sám se sebou něco udělat. Jenže jak už to bývá, učený z nebe nespadl a tak si je potřeba párkrát "nabít hubu" než se nabere ten správný směr.

Řekl jsem si takhle ne!

Své stravovací návyky většinou přebíráme od lidí ve svém okolí. Většina od svých rodičů, či prarodičů. Já jsem nebyl výjimkou. Vaření mě bavilo od malička. Trávil jsem v kuchyni hodně času. Jak se svou matkou tak otcem. Vařit jsem sice docela uměl, ale že by se jednalo o jídla pestrá nebo dokonce zdravá, to se rozhodně říct nedalo. Samozřejmě to nedávám za vinu rodičům (no možná trošku ano), ale chápu že oni to měli v dětství úplně stejné. V dnešní době je ale naštěstí přístup k informacím, skrze internet, daleko snažší. Taktéž na trhu je nespočet rozmanitých druhů potravin. Bohužel se musí člověk naučit trošku orientovat a dokázat oddělit potraviny kvalitní a hodnotné, od průmyslově zpracovaných produktů, které tělo těžce využije.

Tohle už ne.

Začal jsem se vyhýbat bílému pečivu, minerální vody a slazené nápoje nahradili džusy. Jako zdroj informací začal sloužit internet, všemožná diskuzní fóra, návody na to jak "zaručeně" začít hubnout, získat ideální zdravou postavu. Jenže jak se časem ukázalo, žádné zázračné výsledky se nedostavovali. Hledal jsem tedy dál a snažil se neustále studovat další a další materiály o tom jak "žít zdravě".

Shodou okolností jsem narazil na internetu na tento článek. Stručně je v něm je popsán princip Warrior Diet ze stejnojmenné knihy od Oriho Hofmeklera. Po přečtení mě docela popisované principy zaujaly. Ještě než budu pokračovat dál, rád bych něco objasnil. Warrior Diet neznamená, přeloženo do češtiny, nic ve smyslu nesmyslné diety. Jedná se spíše o kompletní změnu životosprávy silně inspirovanou Románskou kulturou. Pokud si myslíte, že nahodíte na měsíc WD a následně se vrátíte ke starým stravovacím návykům, tak jste na omylu. V takovém případě tak rychle jak jste dosáhli výsledků, tak stejně rychle o ně přijdete.
Kniha je v našich končinách docela neznámá a objednávat z Amazonu nebo jiné alternativy se mi zrovna dvakrát nechtělo. Naštěstí žijeme v době internetu, tudíž kniha se za pár okamžiků nacházela na mém pevném disku (epub,pdf). Bohužel kniha je publikována pouze v anglickém jazyku. Tudíž ti z vás jejichž angličtina dosahuje úrovně základní školy si moc nepočtou. Já osobně se považuji za docela dobrého co se týká alespoň čtení v anglickém jazyce, tak jsem se na knihu vrhnul.  Abych se přiznal, nakonec jsem slovník potřeboval dost často :). To mi ale nebránilo v postupném prolouskávání se knihou. Nebudu vás nudit vypisováním obsahu a přepisování věcí z knihy. Pokud vás následující text zaujme, jistě si více informací zjistíte sami. Proto jen stručně pár vět o WD.

Že v restauracích nemají zdravá a lehká jídla? Dnes už ano.

Základním principem WD jsou dvě fáze. První se nazývá Undereating. Česky jde o kontrolované hladovění. Během této fáze nejíte žádná větší jídla. Jediné co se smí jsou malé porce zeleniny či ovoce (buď celé, nebo jejich šťáva). Cílem této fáze je vyčištění, chcete-li detoxifikování, vašeho těla. Důležité je dbát na dostatečný příjem tekutin (vody, čaje, případně malého množství kávy). Zelenina je důležitá kvůli tomu, že obsahuje enzymy prospěšné pro zažívací systém a pomáhá pročistit organismus. Tato fáze trvá obvykle od rána až do podvečera.

Druhá fáze se nazývá Overeating, tedy přejídaní. Zní to trošku strašidelně, tak si to vyjasněme. Máme za sebou undereating fázi. Pomalu se dostavuje čas kdy už by jsme něco snědli. První co by se na našem talíři v tuto chvíli mělo objevit je zelenina. Stačí jednoduchý salát, nakrájet čerstvou zeleninu, k tomu jednoduchá zálivka a je hotovo. Nemusíte se bát a klidně si udělat větší porci Díky tomu, že za sebou máte undereating fázi, tak je tělo připravené na pořádnou dávku jídla. To, že se začíná zeleninou má své opodstatnění. Obsahuje totiž velké množství enzymů, které organismu výrazně pomáhají ve zpracování a využití potravy. Po salátu může přijít na řadu ještě i dobrá polévka (ideálně ze zeleniny nebo luštěnin), ale není to nutnost. Na řadu přichází hlavní chod. Teď je ten vhodný čas dopřát tělu pořádnou dávku proteinů. Fantazii se meze nekladou. Jídla z masa, vajec, luštěnin, ryb, sýrů. Každý má jistě své oblíbené. Přednost dávejte kvalitnějším zdrojům i když třeba v menším množstvím. Jako přílohu je ideální volit rýži, luštěniny či zeleninu. Pokud stále nemáte dost (což se po celodenním kontrolovaném hladovění stává) tak se můžete "dojíst" oříšky, případně nějakým zdravým dezertem. Bílý jogurt či kefír je taktéž vhodný.

Prvotní poznatky získané z knihy pro mne byli docela šok. Celý den nejíst? Žádná snídaně či oběd? Zapomenout na mouku, většinu cukrů a škrobů? Několika chodová večeře? Naštěstí kniha není pouhou snůškou nařízení a zaručených postupů, kterých se člověk musí držet. Všechno je s ní velice podrobně zdůvodněno a opodstatněno, často mnohými příklady z naší historie. Někdy až příliš podrobně. Věděli jste například, že každý legionář v římské armádě si sebou nosil lahvičku octa na dezinfekci vody? Já tedy ne, ale zpět k tématu. Jelikož disponuji poměrně velkou zvědavostí, rozhodl jsem se tento styl stravování vyzkoušet. Aby pro organismus nebyla změna příliš brutální, přechází se na WD postupně. Začal jsem tedy postupně vyřazovat jednotlivá jídla.

Zdravé a neznamená horší...

Začalo to snídaní. Konec tradičního slazeného čaje či kávy s vydatnou porcí cukru a mléka, společně s čímkoliv co mi ráno přišlo pod ruku. Nová snídaně? Zelený čaj bez cukru či káva bez špetky cukru či kapky mléka. K tomu velká sklenice čisté, studené vody. Žádný koláček, koblih, rohlík či krajíc chleba se sladkou marmeládou či medem. V hlavě se mi honili myšlenky. Ráno bez cukrů a sacharidů? To nepřežiji, budu bez energie, ve škole usnu, bude mi zle, budu slabý.

Ukázalo se, že jsem se nemohl plést více.

Nebudu vám lhát, prvních pár dnů, to bylo špatné. Tělo ráno křičelo o svou tradiční dávku cukrů. Přišel jsem si přejetý, bez energie. Jenže uběhlo pár dnů a cítil jsem se daleko lépe. Stačil mi šálek kávy, či dobrého čaje. K tomu dostatek vody a byl jsem připraven na celý den. Ono se tomu těžko věří, ale problém je zakořeněn převážně v hlavě. Vaše tělo se bez všeho toho cukru a škrobů obejde, jen vaše hlava je navyklá na každodenní dávku dobrot a sladkostí hned po ránu. Ve tvrzeních o tom, že cukr je podobně návykový jako například alkohol či nikotin bude asi špetka pravdy. Když to vezmu zpětně, tak omezení snídaně na úplné minimum bylo pro mě asi nejtěžší.

Domácí zelenina patří k ideálním potravinám

Obědy postupně z mého jídelníčku zmizeli. Nahradili je malé lehké zeleninové saláty, či polévky. To mi naopak docela ulevilo, často se stávalo, že na obědy nebyl čas. Odstranění obědů z jídelníčku proto díky tomu tak drastické nebylo.

Večeře. Teď se dostáváme k tomu zajímavému. Okamžik na který jsem se vždy těšil celý den :). Jedna z mnoha pozitivních věcí tohoto stylu stravování je, že se začnete těšit na jídlo a náležitě si ho užívat. Moje večeře měli několik chodů. Vždy jsem se řídil pravidlem, že nejdříve porce zeleniny. Většinou to byl salát z nahrubo pokrájené zeleniny s jednoduchou zálivkou z olivového oleje a balzamikové octu. Poté následoval hlavní chod složený z masa a nějaký přílohy (zeleniny, rýže, luštěnin). Pokud jsem měl po nějaké chvíli stále hlad, tak následoval např. bílý jogurt s lžičkou medu a hrstí ořechů. Po takovéto večeři se cítil člověk pěkně zasycen a přitom se necítil vůbec přecpaný a jídlo jsem měl strávené velice rychle.

Stravování jsem změnil, jaký byl tedy účinek na můj organismus? Většinu asi bude zajímat jak se změnil můj zevnějšek. Po nasazení 100% režimu WD jsem začal celkem rapidně hubnout. Měl jsem z toho až strach. Nečekal jsem, že za týden budu hubnout kolem 1-2 kg. Takhle to šlo pár týdnů a nakonec se hodnota ustálila na téměř 10 kg úbytku na váze. Věřím, že z převážné většiny se jednalo o tuk, jelikož moje síla nešla dolů, spíše naopak. Když si vezmu, že jsem v tomto období ani příliš necvičil, tak je to solidní výsledek. 

Dnes už jsem zase o kus dále a nemůžu už nemůžu říct, že striktně dodržuji pravidla WD, ale v základu je můj jídelníček od ní odvozen. Odnesl jsem si z této knihy spoustu poznatků a zkušeností. Zjistil jsem, že vysokofrekvenční stravování je jen jedna velká nafouklá bublina. Dřív byly můj pohled a názory úplně někde jinde. Dnes už se jen směji, když vidím jak někdo doporučuje jíst nejméně 3x a více za jeden den. Ráno do sebe narvat co nejvíc sacharidů, ať má tělo energii na celý den... Takhle opravdu ne.

Jestli si chcete o dané problematice přečíst více, tak doporučuji kvalitní sérii článků o Mýtech ve stravě I.-IV. Je tu velice přehledně objasněna problematika stravování a opět je tu kladně zmiňována kniha Warrior Diet. Společně se článkem Jez jako šelma slouží dle mě jako dostatečný zdroj informací a snad vám tyto články pomohou, stejně jako mě, změnit zažitý pohled na stravování během dne.

Pokud vás zajímá můj názor na stravování a více podrobný pohled na tematiku zdravého stravování, tak se můžete těšit na další článek, ve kterém se zaměřím na hlavní zásady zdravé životosprávy.

Doufám, že dnes jsem v tomto článku vám alespoň trochu nastínil to proč jsem se rozhodl změnit svou životosprávu. Dále, že jste se dozvěděli něco málo o Warrior Diet. Rozhodně doporučuji přečíst si odkazované články, které popisují tuto problematiku rozsáhleji a lépe než můj dnešní článek.